< zpět

V těchto dnech náš život, který jsme brali jako samozřejmost, kolabuje a to neočekávanou rychlostí. Po dlouhém období svobodného pohybu, se uzavřely hranice států. Po letech ekonomické prosperity se zavírají obchody, restaurace, školy, univerzity. Takový silný dopad na náš život jsem ještě nikdy nezažil.

Kroky, které podnikají vlády v Evropě i jinde ve světě, jsou drastické. Chápu důležitost zpomalování šíření vlny infekce, aby se tak zamezilo přetížení a kolapsu zdravotnického systému. Ale to vše ještě neoslovuje ten nejdůležitější aspekt celé této situace. Podle některých virologů tato vlna infekce bude pokračovat až do té doby, než bude nakaženy přibližně dvě třetiny světové populace. A pak začne odcházet, ne dřív. Jak dlouho to bude trvat, to nevíme. Ale budeme nyní žít nějakou dobu v přítomnosti tohoto viru.

Když jsem poprvé cestoval do Indie, světová populace byla kolem 3 miliard lidí, nyní je nás více než dvojnásobek tohoto počtu. Objevili jsme penicilín, ale nezkorigovali jsme rychlost rozmnožování lidí. Stále jsme pokračovali na cestě větší, rychlejší a více. Již od 70. let od založení Římského klubu, víme o ekologických důsledcích našeho životního stylu a při tom jsme to neustále zhoršovali.

Jako lidstvo jsme se chovali velmi neinteligentním, egoistickým a krátkozrakým způsobem. A nyní se potkáváme s důsledky tohoto chování. A zde to není jen o viru COVID. I když by veškerá snaha o zvládnutí viru byla úspěšná, neznamená to, že budeme v bezpečí a že můžeme pokračovat stále dál stejně. Tato planeta se dostala již na hranice svých možností, my jsme ji tam natlačili. Přelidnění a náš agresivní způsob života ničí naši planetu. To, co se děje nyní s virem, je jen jedním z důsledků našeho konání. Nyní stojíme tváří tvář situaci, kde ztrácíme kontrolu nad danou situací kolem nás. Naše vlády reagují panikou a větší kontrolou.

Neříkám, že by tato preventivní opatření byla špatně, vůbec ne. Naprosto dává smysl zpomalit rychlost šíření dané infekce. Ale pokud zůstaneme pouze na této úrovni, tak se ještě nic nevyřeší. Potřebujeme oslovit egoistický a agresivní životní styl moderní společnosti. Potřebujeme přijmout smrt jako přirozenou součást naší existence. Potřebujeme se potkávat se smrtí s láskou a vědomím a ne s panikou. Potřebujeme přijmout naši zranitelnost a opět začít cítit, namísto toho abychom zakrývali své pocity větším konzumem. Potřebujeme více uvědomění, lásky a ne více kontroly. V této krizi se nacházíme kvůli našim nevědomým snahám mít život pod kontrolou více a více. Jednou jsem slyšel Berta Hellingera mluvit o tom, jak tím, že se lidstvo snažilo eliminovat nebezpečí a nejistoty ze života a učinit tak život bezpečnější a jednodušší, vytvořilo daleko větší nebezpečí než co kdy existovalo před tím t.j. nukleární zbraně.

Osho během sedmdesátých let již jasně mluvil právě o této situaci, která se děje dnes. Říkal nám, ať vytváříme vědomí a uvědomění a ať oslavujeme život v jeho plnosti a ať jsme připraveni na cokoli, předpovídal ekologické poranění naší planety a důsledky, které to bude mít na životy lidí.

V této situaci je přirozené, že jako lidé zažíváme strach a nejistotu.

Osho o strachu:

“Pokus se pochopit, co to je strach.”

“Otázkou není se čehokoli zbavit. Otázkou je pochopení, porozumění. Pochop strach, co to je a nesnaž se ho zbavit. Pokud se totiž snažíš čehokoli zbavit, nejsi připraven to pochopit - protože mysl, která se něčeho chce zbavit, se již uzavřela. Není otevřená pochopení, není vnímající. Nedokáže tiše rozjímat. Už se rozhodla. Nyní se strach stal zlem, hříchem a tak se ho chce zbavit. Nesnaž se ničeho zbavovat. Pokus se pochopit, co to je strach. A pokud máš strach, přijmi ho. Tak tu je. Nesnaž se ho schovávat. Nesnaž se vytvořit opak. Pokud máš strach, tak máš strach. Přijmi jej jako součást svého bytí. Pokud ho dokážeš přijmout, tak již zmizel. Pomocí přijetí strach mizí. Skrze popírání strach posiluje.”

Osho: Kniha tajemství

Co to pro nás znamená v každodenním životě? Kdykoli jsme ochotni vidět realitu smrti, stáváme se pokornými a vděčnými. Tímto způsobem se může tato krize ohledně viru stát velmi silnou zenovou holí, která nám připomíná, že naše budoucnost není nikdy zaručena. Může nám připomínat, abychom více milovali a abychom zacházeli více sami se sebou, s lidmi kolem i s planetou s větším respektem a úctou. A může nás také naučit oslavovat život namísto toho, abychom se jej snažili mít pod kontrolou. Toto může být velkým darem této krize.

To jsou důvody, proč jsme se v Shangri La rozhodli pokračovat v našem programu. Naše všechny aktivity jsou do 30 lidí a tedy stále ještě povoleny. Větší akce stejně nepořádáme. A tak pokračujeme v našem programu, tedy pokud vláda neuvalí ještě přísnější pravidla.

Žádáme všechny lidi, kteří k nám budou mířit, aby byli extra vnímaví a citliví k symptomům potenciálního onemocnění. Chceme se chovat odpovědně, s láskou a vědomím.

Tak to je pro teď. Jak to bude vypadat zítra, to uvidíme zítra.

Nakonec o tom je právě žít v přítomnosti.

S láskou,

Bhagat a Sananda

Související: