< zpět

Když si uvědomím, že Bhagat založil naše centrum již před 25 lety, cítím hlubokou vděčnost a také údiv. Jsem hluboce vděčná, že toto místo existuje, kvete a roste. Místo, kam lidé mohou odjet z každodenních starostí a načerpat novou energii, sílu i radost pro další život, lásku a práci. Období karantény mi opět připomnělo, jak jsme někde křehcí a jak je křehká i existence našeho centra. Přijde mi to někde jako zázrak a velké požehnání, že tu mohu žít a pracovat, potkávat se s lidmi a tvořit.

Během karantény jsme přesouvali různé skupiny a tak jsme přesunuli i oslavu. Díky karanténě se osmělil můj vnitřní umělec a po nocích jsem namalovala mandalu na hedvábí pro výročí Shangri La - je inspirována tibetským uměním a můžete ji vidět v druhé jídelně. Nevěděli jsme, jestli lidé budou mít v těchto časech chuť k nám přijet a oslavovat. Byla jsem jako každý rok na Oshově Mystické růži, což je nádherný, intenzivní třítýdenní proces a poslední týden této skupiny jsme tři hodiny denně seděli v tichu. To byla skvělá příprava na nečekaný příval lidí, kteří přijeli na oslavu.

Přijel k nám rekordní počet lidí. Naštěstí přijeli i skvělí pomocníci o den dřív - velké díky za pomoc s přípravou. Uklidili jsme zimní zahradu a prostor pod stříškou, kde obvykle máme nářadí do zahrady, abychom měli dostatek místo pro výdej jídla, pro případ deště. Měli jsme veliké štěstí, že jsme již měli postavený ten nádherný veliký venkovní stan - do meditárny bychom se skutečně nevešli. Lidé meditovali uvnitř stanu, kolem stanu v zahradě a hudba byla slyšet ještě u Almasty na zahradě.

Měli jsme také neskutečné štěstí s počasím. Odpoledne se k nám blížila bouřka - první meditace Kundalini s Amar byla podbarvována zvuky hromů v dáli. Bhagat pečlivě sledoval aplikaci, která mu říkala, kde přesně uhodily blesky. Díky tomu mi již na další meditaci hlásil, že bouřka odchází. A skutečně - Ochutnávka mystické růže již proběhla bez hromů, za to s velikou energií. Po té Bhagat slavnostně zasadil dva stromy: platan a sekvoj. Říkali jsme dětem, že se budeme muset několikrát ještě inkarnovat, abychom viděli sekvoj v jeho velikosti.

Sobotní večer byl kouzelný. Koncert ve stanu s Jailhouse Classics byl velmi romantický ze zvuků cvrčků a světla zapadajícího slunce. Veet,kytarový virtuoz, který k nám již mnoho let jezdí a jeho přítel Joachim, houslista, nás provedli od argentinského tanga až po Dvořákovu hudbu upravenou pro kytaru a housle, krajinami exotickými a domácími. Noční disko se Shraddesem bylo opět barevné, jemné i divoké pod hvězdami. Měla jsem radost, že moje přítelkyně Jaroslava přijela se mnou zatančit. Jaroslava tančila s ohněm a já jsem tančila hawajský hula tanec.

V neděli ráno mnoho lidí přišlo již na první meditaci Nadabrahma. Po té byl Osho satsang se živou hudbou - Veet hrál nejen na kytaru, ale i na indický nástroj připomínající citeru s padesáti strunami a zvuky tekoucí vody. Nishkam a Magdaléna tradičně vedli sociální meditaci podle Veereshe - tentokrát velmi jemnou, ale silnou Osho Love Meditation. Závěrem si všichni mohli odpočinout u transu s Bhagatem. A opět se probudit u lahodné kávy u Amar.

Musím se sklonit před kuchyní - letos vařil celý tým: Magda, Vidiya, Almasta i Nikos. Vynikající jídlo (v sobotu gulášovka, kterou jedli i páni kluci a v neděli thajské kari vařené z čerstvých kari listů) a dokonce Shangri La dostala čokoládový dort k narozeninám.

Musím říct, že letos byly báječné i děti. Sešla se fantastická parta. Děti se brzy skamarádily a velmi si to užily a při tom dokázaly respektovat ticho v meditacích. Na smích v Mystické růži se na nás přišly podívat, protože to nechápaly a smály se s námi.

Nevím, co nás čeká v budoucnosti, ale nyní v přítomnosti cítím radost ve svém srdci a vděčnost, že tu jsme a žijeme a že za námi stále můžete jezdit.

“Život by neměl být jen žit,
měl by být oslavován.”.
Osho

Děkujeme Vendule Kosíkové za báječné fotky z oslavy.

Související: