Umění Zemřít
V naší společnosti se vytratil přirozený přístup ke smrti. Vytvořilo se z ní tabu či je mystifikována.Potlačený strach z umírání a ze smrti vrhá stín na náš život a nutí nás hnát se za bezpečím, které neexistuje či za iluzemi, které nám nepomohou. Mnoho lidí potlačuje skutečnost, že smrt existuje, jak jen může. Jiní se uchýlí k opačnému extrému a vkládají veškeré své sny a naděje do smrti, vytváří si ze smrti svého spasitele.
. Ve skutečnosti je smrt možná bolestivá, odděluje nás od našich přátel, zbavuje nás našeho těla, skrz které jsme celý život žili. Až když pohlédneme těmto faktům tváří v tvář a připustíme všechny pocity s tím spojené, jedině tehdy můžeme překročit hranici a objevit možnosti, jež smrt skýtá, uvidět to, co můžeme nebo musíme udělat, abychom se připravili na ten nejdůležitější okamžik našeho života, bude to totiž rozhodující moment pro naše příští vtělení.
Tím, že se vyhýbáme možné bolesti a utrpení spojené se smrtí, oddělujeme sami sebe od hloubky lásky a života. Mnoho lidí prostě upadne do šoku, když přijde jejich smrt, nebo smrt jejich milovaných. Nejsou schopni prožít svou lásku a být se svými přáteli. Jedině když přjmeme přítomnost smrti a všechny pocity s ní spojené, můžeme být Tady a Teď. Je to totiž strach ze smrti, který nutí lidi utíkat a vyhýbat se bytí v přítomném okamžiku.
V této skupině pracujeme s emocionálními stavy, které přicházejí po té, co se dovíme, že máme smrtelnou nemoc, nebo že některý z našich přátel musí zemřít. Přinášíme všechny ty skryté emoce na povrch, a potom vytváříme prostor pro meditaci, noříme se do prázdnoty a ticha. Odtud potom pracujeme s dávnými Tibetskými technikami Bardo, kdy jsou lidé doprovázeni při umírání a po smrti. Pomáhá se jim tak rozpoznat jejich skutečná přirozenost a vědomí.
Co se objeví, když projdeme všemi těmito úrovněmi, je hluboká láska a úcta k životu, vděčnost za to, že jsme dostali šanci žít, milovat a stát se vědomými.