< zpět

Bhagate jak je důležitý fyzický kontakt matky s dítětem po porodu?

Bhagat: To je nesmírně důležitá věc. Zrovna jsem přečetl knihu o životě Krišnamurtiho (indický mystik). Narodil se roku 1895 v jižní Indii. Dojalo mne to. Jeho rodiče nebyli nějak zvlášť bohatí, byli ale velmi duchovní. Když se Hindům narodí dítě, deset dní jej nechají s matkou v tmavé místnosti a neustále je houpají. Teprve po deseti dnech pouštějí dovnitř postupně víc a víc světla.

Celých deset dní?

Bhagat: Deset dní temnoty a houpání. Je to velmi jemný příchod na svět. Úžasná energie a péče. Dojalo mne to. Když se podíváte, jak se rodí děti v našem západním světě, je to prostě šok. I když je dítě po porodu přiloženo na tělo matky, ve srovnání s hindskými způsoby je to až skoro barbarské.

Fyzický kontakt matky s dítětem je zásadní. Dítě totiž po psychické stránce ještě není odděleno od matky, je s ní ještě stále v jednotě. Tuto jednotu potřebuje cítit, jinak se v něm něco zničí. Trvá skoro měsíc, než si dítě uvědomí, že už s matkou nejsou jednou bytostí. Pak se začne vytvářet porozumění, že já a matka jsme spojeni, ale jako dva. Jakási „jednota dvou“. Pro správný průběh uvědomování si oddělení od matky je důležité, aby příchod na svět probíhal jemně. Bez šoků a náhlých oddělení.

Existují pro to i vědecké důkazy?

Bhagat: Nedávno jsem četl na internetu článek o vědeckém výzkumu, který proběhl v Mnichově. Psychiatři prokázali, že předčasné oddělení dítěte od matky mění genetický kód dítěte. Ovlivňuje především to, jak je tělo schopno strávit základní složky potravy – hlavně bílkoviny. Výzkum opravdu prokázal změny v DNA dítěte. Ukazuje to, že existuje vztah mezi zážitkem a genetickým kódem člověka. O tom se už dlouho mluvilo, ale pokud vím, tohle je první případ, kdy taková souvislost byla prokázána laboratorními testy. Je tedy jasné, jak důležitý je v počátcích života kontakt s matkou.

Máš na mysli fyzický kontakt?

Bhagat: Také, ale fyzický kontakt není všechno. Když se na to podíváš z duchovní úrovně, je po narození v dítěti přítomna Esence. Každý to ví – když se podíváš na miminko, v jeho očích vidíš něco, co v žádných dospělých očích neuvidíš. A když se podíváš do očí téhož dítěte, když je mu šest, už Esenci také neuvidíš.

Proč? Co se stalo?

Bhagat: Kontakt s Esencí, s Existencí, potřebuje podporu. Potřebuje vědomé zrcadlení. První aspekt esence, který se projevuje v životě dítěte, je splynutí. Splynutí je víc než kontakt. Splynutí znamená, že člověk, s nímž splyneš, je opravdu přítomen a je splynutí otevřen. Nebrání se a nevytváří hranice. Splynutí totiž znamená, že jeden vchází do druhého. Když k tomu dojde na emocionální a fyzické úrovni, na duchovní úrovni se vyvine něco, co je přirozeně součástí každého člověka. Potřebuje ale zrcadlení, aby se mohlo rozvinout.

Co když toho rodiče nejsou schopni?

Bhagat: Pak dítě tento aspekt Esence zapomene – odpojí se od něj. Je důležité, aby tohle rodiče věděli: nejde jen o fyzický kontakt nebo o ochránění dítěte před bolestnými nebo šokujícími zážitky. Dítě potřebuje cítit přítomnost rodičů, obzvláště matky. Milující dotek, který obsahuje opravdovou přítomnost – opravdové „ano“.

Jsou lidé, kteří se o to opravdu hodně a upřímně snaží. Mají ale příliš mnoho představ a konceptů. Nenalezli ticho v meditaci. Nemohou pak být opravdu přítomni pro dítě – pořád totiž o něčem přemýšlejí. Když přemýšlíš, nemůžeš splynout. Nejde totiž o to, něco udělat. Důležité je, do jaké míry matka a otec dokáží prostě jen být. Plně v přítomnosti.

Tohle by měli vědět všichni, kdo plánují přivést na svět děti…

Bhagat: Lidé, kteří chtějí mít děti, by měli vědět, že nestačí dělat všechno „správně“, alespoň ne tak, jak nás to učili. To vnímám jako velmi důležité. Je samozřejmě krásné, když má někdo potřebu udělat pro své dítě všechno „správně“. Ale to nejdůležitější pro dítě spočívá v nich samotných – v rodičích: schopnost být zcela přítomni. Odtud totiž získává dítě podporu, kterou nemůže získat odjinud.

Úryvek z rozhovoru s Magazínem Maitrea 2009

Související: