< zpět

Láska je stále nová. Nikdy nezestárne, protože ji nelze shromažďovat, nelze ji hromadit. Nezná minulost – je vždy čerstvá, jako kapka rosy. Žije každým okamžikem nově, je atomická. Nemá pokračování, nezná tradice. V každém okamžiku umírá a v každém okamžiku se opět rodí. Je to jako dech. Nadechuješ se, vydechuješ – a opět nadechneš se a vydechneš. Neshromažďuješ dech uvnitř.

Pokud budeš shromažďovat dech uvnitř, pak zemřeš. Zatuchne a umře. Ztratí svou vitální kvalitu, kvalitu života. Stejné je to i s láskou – je to dýchání – v každém okamžiku se obnovuje. Takže kdykoli se člověk zasekne v lásce a přestane dýchat, pak život ztrácí jakýkoli význam. A to se děje lidem – mysl je tak dominantní, že dokonce ovlivňuje i srdce a dokonce způsobuje, že je srdce majetnické. Srdce nezná majetnickost, ale mysl jej kontaminuje, otráví.

Tak na to pamatuj: miluj existenci! A nech, ať je tato láska jako dýchání. Nadechuj, vydechuj - ale nech, ať přichází a vychází láska. A tak, krok za krokem, s každým dechem, tak vytváříš kouzlo lásky. Udělej z toho meditaci: když vydechuješ – ciť jak vyléváš svou lásku do existence. Když nadechuješ – existence vlévá svou lásku do tebe. A brzy ucítíš, jak se kvalita tvého dechu mění – pak se to stává něčím úplně jiným, tebou nepoznaným. Proto to v Indii nazýváme „prána,“ život – ne jen dýchání – není to jen kyslík. Je tam něco více – je tam samotný život.

Osho: Otevřené dveře

Shangri La nabízí výcvik v práci s dechem vedený Bhagatm.
Dech existence

Související: