< zpět

přihláška (17.-19.11.)

Tento víkend se budeme věnovat nejen svému tělu, ale i své duši. Skrze pohyb, dech, tanec, meditace se budeme otevírat tomu, co nás přesahuje – nacházet důvěru v existenci a v oslavě a radosti se jí odevzdávat. K tomu, abychom toho byli schopni, se také podíváme na naše podmínění, emoce, přesvědčení, která v sobě neseme a která nám brání ve spontánnosti a odevzdání se. Tanec je nádherný způsob odevzdání toho, co je už nepotřebné a k vyjádření toho, co čeká na vyjádření a v konečné fázi poskytuje prostor, kde se člověk může dotknout božského a splynout s ním. Tyto kvality pak můžeme přenést do svého života – radost, důvěru, odevzdání.

Pohyb, energie, uvolnění a hluboká relaxace v teplé vodě nám pomohou vstoupit do vnitřního ticha a klidu.


„Toto je důvod, proč vždy zahrnuji tanec do mých metod meditací. Není totiž nic více zázračného pro meditaci než tanec. Pokud tančíš naplno, pokud tančíš totálně – pak v tomto tanci tvé bytí vystoupí z těla. Tělo se dál bude pohybovat v rytmu, ale ty zažiješ, že jsi mimo tělo. A pak tvůj skutečný tanec začíná: dole – tělo dál tančí, nahoře – tančíš ty. Tělo na zemi, ty v nebi. Tělo v tom zemitém, ty v tom nebeském. Tělo bude tančit tanec hmoty, ty budeš tančit tanec vědomí. Stáváš se natarajem – králem tance.“

Osho: Osvícení: jediná revoluce.


Nataraj je bohem tance. Je to také pozvánka k meditaci. Meditaci v pohybu. Být v tanci naplno, odevzdat se pohybu, energii a tím veškerá vnitřní rozervanost mizí a zůstává jemné uvolněné vědomí.


„Zapomeňte na tanečníka, střed ega – staňte se tancem samotným. To je ta meditace. Tančete tak hluboce, že naprosto zapomenete, že tančíte „vy“ a začnete cítit, že vy jste tancem. Oddělenost musí zmizet – pak se to stane meditací.

Pokud tam je oddělenost – pak je to cvičení – dobré, zdravé – ale nedá se říci, že by to bylo duchovní. Je to jen prostý tanec. Tanec sám o sobě je dobrý – takový jaký je. Po tanci se budete cítit svěže, mladě. Ale to ještě není meditace. Tanečník musí odejít, až zbývá už jen tanec… Nestůjte stranou, nebuďte pozorovatelem. Účastněte se naplno!

A buďte hraví. Slovo hravost na to pamatujte vždy – pro mne je velmi základní.”

Osho


Člověk celý svůj život kumuluje bohatství a neustále si myslí, že jednoho dne v budoucnosti, bude žít. Právě teď se připravuje. Ale ta příprava není nikdy dokončená. A jednoho dne, náhle, zemře. A to bohatství, které nasbíral je tam a má ho někdo jiný. Tento člověk promrhal celý svůj život. Mohl žít, mohl žít krásně – protože pokud chceš žít, vše co k tomu potřebuješ, je ti dáno.

Řeknu to ještě jednou, pokud chceš žít, vše co k tomu potřebuješ, je ti už dáno. Nemusíš se připravovat. Veškerá příprava je odkládání, veškerá příprava je trikem ďábla – mysli. Mysli říká: „Jak můžeš žít teď? Jak můžeš tančit? Nejdříve potřebuješ mramorovou podlahu a pak můžeš tančit.”

Takže nejdříve mramorovou podlahu a pak můžeš tančit! Vidíš ten klam v tom? Pokud chceš tančit, stačí ti pláž, země pod nohama. Pokud chceš tančit, můžeš tančit kdekoli, kdykoli. Každá chvíle je již dostatečně dobrá, stejně jako ty ostatní. Nic jiného nepotřebuješ. Potřebuješ jen život a ten tu je. Potřebuješ proudící život a to je vše. To je vše co potřebuješ k tanci. Nepotřebuješ se učit tančit. Život sám je tanec. Jen dovol, ať se může sám dít.

Chceš zpívat? Tak na co čekáš? Chceš milovat? Tak proč to odkládáš? Tato chvíle je tou jedinou, která tu je. Zapomeň na budoucnost a začni žít tady a teď. A pamatuj, pokud budeš živý tuto chvíli, pak tu další chvíli zjistíš, že jsi ještě živější, protože další chvíle se rodí z této chvíle.

Osho: Come Follow to You, svazek 2

Související: