< zpět

přihláška (22.-25.3.)

lektor: Mouji

Nevyřešené trauma nás znovu a znovu přivádí do situací, kdy si ubližujeme. V této skupině porozumíte mechanismu traumatu, tomu jak na ně reagujete a uvidíte způsob, jak se z tendence opakovat trauma vysvobodit.

Trauma - zdroje

Pokud jsme zažili traumatizujicí událost, obvykle si velmi dobře uvědomujeme, jak nás symptomy a následky této události omezují a negativně formují naši osobnost. Na druhou stranu si často vůbec neuvědomujeme, že i obtížný zážitek nám umožnil rozvinou velmi silné zdroje.

Zdroj, v tomto smyslu používání, je jakákoli vlastnost, schopnost, dovednost, kterou máme a umíme uplatňovat - či kvalita, které se dokážeme otevřít a kterou jsme někdy již zažili (klid, radost, láska apod.). Důležité na zdroji je, že vychází zevnitř nás, ne z našeho okolí.

Když se dítě učí jezdit na kole, tak se často stává, že spadne a zraní se. I tato bolestivá zkušenost je cenná v rámci učení se umění rovnováhy. Tak i my z obtížných a bolestivých zkušeností jsme získali cenné zdroje. Naše mysl avšak má tendenci se soustředit na negativní a nevidět i přínosy obsažené v těžkých chvílích. Pokračování zde.


Disociace

Mysl může fungovat jako kouzelník – umí udělat to, že bolestivé vzpomínky „zmizí.“ Pomocí procesu nazývaném disociace zahalí vědomá mysl nesnesitelné emoce a vzpomínky a to někdy pomocí zapomínání, někdy pomocí stěny amnézie a někdy tím, že rozštěpí osobnost na více částí. Disociace neeliminuje účinky traumatu; jen je prostě pohřbí. Nemusíme jejich účinky cítit přímo vědomě, často si ani původní trauma nepamatujeme. Ale ačkoli jsou skryté touto ochranou, zůstávají aktivní a ovlivňují: to, jak přemýšlíme; jak se cítíme i emocionálně i fyzicky; jak mluvíme; naše vztahy; jak se chováme; jak jsme.

Trauma a disociace se navzájem doprovázejí - jako ruka a rukavice. Svléci rukavici lze díky tomu, že se dostaneme k jádru traumatu, uvědomíme si ho a jasně ho uvidíme – jen pak se můžeme změnit. Takovéto dramatické změny musí proběhnout pozorně a citlivě. Staré ochrany a obrany musí být odstraněny, aby na jejich místo mohly nastoupit nové mechanismy, které budou více adaptivní.

Pokračování zde.

Mozek má kapacitu vyléčit se z nezvladatelných vzpomínek, emocí a přesvědčení, podobně jako tělo, které se umí vyléčit z fyzického zranění. Stane se tak spontánně, ve chvíli, kdy jsou odstraněny překážky stojící v cestě uzdravení.

Úryvky z knihy Emocionální léčba rychlostí blesku (Emotional Healing at Warp Speed) napsaná Davidem Grandem Ph.D.


Související: