< zpět

(Bhagat)

Dýchání je velmi mocný a účinný přístup v terapii. Existují mnohé školy dechu: metody s důrazem na katarzi, expresi emocí a pak také více integrativní metody, které jdou více do nitra. Dýchání je také skvělým nástrojem meditace. Náš dech je vždy nyní, nikdy není v minulosti, nikdy není v budoucnosti. Což je v kontrastu s naší myslí, které se pořád zabývá buď minulostí anebo budoucností. Vipassana a Zazen využívají toto pochopení již po velmi dlouhou dobu. Bohužel mnoho škol Vipassany a Zazenu se stalo hodně rigidní. Věnují hodně pozornosti „správné formě,“ oddělují muže od žen, vytvářejí umělou a rigidní atmosféru. A toto vůbec neodpovídá učení Buddhy. Buddha vyzařuje klid a uvolnění, není tam žádná rigidita, je tam čisté vědomí.

Osho k tomu řekl:
A když říkám: pozoruj – NESNAŽ se pozorovat, jinak budeš opět v napětí a začneš se koncentrovat na dech. Prostě se uvolni, zůstávej uvolněn a dívej se… co jiného totiž můžeš dělat? Ty jsi tu, není co dělat, vše je přijímáno, nic není popíráno, odmítáno, žádné úsilí, žádný boj, žádný konflikt, dýchání jdoucí do hloubky – co můžeš dělat? Prostě pozoruj. Pamatuj, jen prostě pozoruj. Nevkládej žádné úsilí do pozorování. Toto Buddha nazval VIPASSANA – pozorování dechu, vědomí dechu – nebo SATIPATTHANA – rozpomínání se, uvědomování si životní energie, která se pohybuje v dechu. Nesnaž se hluboce nadechovat, nesnaž se nadechovat a vydechovat, nedělej nic. Prostě se uvolni a nech ať je dech přirozený – ať se pohybuje sám, ať přichází sám – a mnohé bude pro tebe přístupné.

Osho: Starodávná hudba v borovicích

Když začneme pozorovat náš dech jako meditaci, stane se nástrojem, který nás udržuje v přítomném okamžiku, znovu a znovu nám připomíná, abychom zůstávali tady a teď, když nás naše mysl odláká do minulosti anebo do budoucnosti. Bez jakéhokoli úsilí, jen díky rozpomenutí se, zůstáváme více a více v okamžiku nyní. Sedět vzpřímeně určitě pomáhá, abychom neusnuli, ale není potřeba žádná rigidita. Pokud se potřebuješ pohnout, tak přizpůsob svoji pozici. Když jsi nemocný, můžeš meditovat i v leže v posteli. Pozorování dechu je meditace, kterou můžete přenést kamkoli. Pozorování dechu má ještě jeden další úžasný vedlejší účinek. Když zůstáváme přítomni tady a teď, pak přerušíme neustálý proud znovuvytváření myšlenek a pocitů skrze obrazy, které si promítáme ve svém nitru. Promítáme si většinou nevědomě různé často děsivé, bolestivé či ohrožující zkušenosti z minulosti do budoucnosti. Tyto obrazy vytvářejí pocity a také fyzické vjemy a symptomy v našem těle. Tyto pak obvykle začneme vnímat v určitou chvíli, vnímáme to jako by se to „dělo” nám. Pravdou je, že my samy si nevědomě znovu vytváříme tyto manifestace skrze naše nevědomé snění naší mysli. Zůstávání v tady a teď přeruší dodávku paliva pro tento proces. Toto je obzvláště důležité pro všechny lidi, kteří zažili nějaký druh traumatizace ve svém životě. Když dojde k traumatu, pak zůstává v těle určitý zamrzlý náboj, zůstává v nervovém systému a to pak přispívá k novému vytváření snů a pocitů, filmů, které jsou spojeny s traumatem a jsou promítány na budoucnost. Pozorování dechu jako meditace tě udržuje v tady a teď a tak přerušuje proud projekcí. Výsledkem toho je, že se cítíš lépe emocionálně i fyzicky. Pravidelná praxe pozorování dechu je to nejlepší, co může traumatizovaný člověk pro sebe dělat, aby si ulevil od dopadu traumatu na jeho život. Být přítomen celému cyklu dechu - nádech, pauza, výdech, pauza – je to, co přeruší cyklus nevědomého znovuvytváření. Anebo když to vyjádřím jinými slovy, zastaví to kola karmy. Zůstávej přítomen různým částem dýchání. Zůstávej přítomen plynutí dechu a života.

Osho k tomuto řekl:
Buddha objevil úplně jiný pohled: jen pozoruj dech – dech vstupující dovnitř, dech vycházející ven. Jsou tu čtyři body, které pozorujte. Tiše sedět a jen pozorovat dech, cítit dech. Přicházející dech je prvním bodem. A pak na chvíli se dech zastaví – velmi krátká chvíle – na setinu sekundy se zastaví; to je druhý bod pozorování. Pak se dech otočí a vychází ven; to je třetí bod pozorování. A pak opět, když je dech úplně pryč, na chvíli se zastaví – to je čtvrtý bod pozorování. A pak opět začne dech přicházet… toto je cyklus dechu.

Pokud dokážeš pozorovat všechny čtyři body dechu, budeš překvapen, v údivu nad zázrakem takového jednoduchého procesu – protože mysl toho není účastna. Pozorování není kvalitou mysli; pozorování je kvalitou duše, vědomí; pozorování vůbec není mentálním procesem. Když pozoruješ, mysl se zastaví, přestane být. Ano, na začátku mnohokrát zapomeneš a mysl opět přijde a začne hrát své staré hry. Ale kdykoli si vzpomeneš, na to, že jsi zapomněl, není potřeba posilovat lítost anebo vinu – jen se vrátit zpět k pozorování, znovu a znovu se vracet k pozorování svého dechu. Pomalu, pomaličku méně a méně mysli to narušuje.

Osho: Dhammapada – cesta Buddhy

Shangri La nabízí výcvik v práci s dechem vedený Bhagatm,
Dech existence

Související: