< zpět

přihláška (21.-26.8.)

Udržujme čisté zrcadlo a hořící oheň

Živý vztah vyžaduje neustálou péči. Je to umění jako chůze na laně a z čeho. Toto umění je nejvíce o pochopení, že rovnováha vyvěrá z neustálého pohybu. Udržovat rovnováhu lze jen díky neustálému pohybu.

Podíváme se na umění, jak zůstat mužem, jak zůstat ženou v rámci vztahu. Energie, jako elektřina, proudí mezi dvěma póly. K tomu, abychom proudění energie mezi mužem a ženou mohli udržovat na živu, se potřebujeme cítit dobře jako muž či žena. A potřebujeme pohlížet na sebe i na druhé pohlaví s úctou. Často nám náš postoj k ženství či mužství negativně ovlivňují naše nevědomé a často staré soudy, koncepty jak o sobě tak i o druhém pohlaví.

Budeme se dívat na proudění mezi dvěma břehy řeky: otevíráním se, potkáváním se, splynutím, milováním na straně jedné a individualitou a svobodou na straně druhé.

Podíváme se na to, jak říci ano plnosti i prázdnotě. Jsou chvíle plné lásky, kde vše ostatní mizí, tvé plány nejsou důležité, ty jsi pryč. A život také může být někdy tak prázdný, kdy se člověk cítí úplně sám na celém světě.

Pokud má vztah zůstat živý, potřebujeme zůstávat sami sebou a potřebujeme se potkávat. Znamená to přijmout intimitu a také samotu. Znamená to přijmout zranitelnost i sílu.

Jeden z důvodů proč vztahy přicházejí o živost je, že nevíme jak anebo nemáme odvahu k tomu, mluvit otevřeně. Stydíme se vyjádřit své potřeby a přání otevřeně, obzvláště v sexuální oblasti. A často zapomínáme na to cítit svou jedinečnou a individuální existenci.

Tato skupina bude hodně věnována umění komunikace mezi partnery, mezi mužem a ženou. Jak mluvit ze srdce, jak otevřeně sdílet, jak vyjadřovat své potřeby bez očekávání. Jak zůstávat v plynutí.

Související: