< zpět

Autor: Bhagat

Mnoho lidí, kteří začínají meditovat, relativně brzy zažívají krásné prožitky. A pak, navzdory očekávání, se to stává často obtížnější. Je těžké pochopit, proč to tak je.

Pojďme se tedy podívat, co se tu děje. Co je to, co hledáme v meditaci? Často hledáme klid, mír, relaxaci. Možná i doufáme v to, že budeme šťastnější. A zde jsme již sešli z cesty. Meditace znamená být vědomý: uvědomovat si, co se děje v našich smyslech, v našem těle, v našich emocích v danou chvíli. Aniž bychom si vybírali, aniž bychom se čehokoli drželi anebo cokoli odmítali. Znamená to pozorovat, co přichází a také jak to odchází.

Obraz, který to vystihuje jasně, je zrcadlo. Zrcadlo prostě zrcadlí, co má před sebou. Neodmítá, nedrží se, neposuzuje. Pokud tento postoj najdeme, staneme se klidnější. Ano. Ale ne kvůli tomu, že jsme to chtěli. Stane se to, protože si nevolíme. Pokud chceme klid, budeme bojovat s napětím, odmítat strach. emoce nebo sexuální touhu. Protože nám připadá, že nám berou klid. Ale to není pravda. To, co nám bere klid, je vybírání si, odmítání, bojování. To vytváří vnitřní rozkol.

Krásný starý zenový příběh to pěkně vystihuje. Žák se ptá svého mistra: „Mistře, jak se zbavíme potřeby pít a jíst?“ Mistr mu odpoví: „Tím, že budeš jíst a pít.“

Jak jsou tedy tyto zkušenosti, které přicházejí v meditaci, spojené s jednotou? Když se podíváte na důvody, proč lidé medituji, tak nejdříve často potkáte první vrstvu toho, co lidé již nechtějí mít. K tomu, aby člověk pochopil, že meditace může přinést vědomí, uvědomění, ale neslibuje štěstí, relaxaci ani klid, již člověk potřebuje hlubší vhled. Co se děje postupně více a více, tak jak se učíme spočinout v tomto stavu, v tomto postoji, je, že se naše vědomí otevírá více a více. Méně zápasíme se světem. Více pozorujeme, méně bojujeme. Přestáváme odmítat a překonáváme tak oddělenost.

Se zanecháním úsilí a zápasů, se manifestuje nový stav: jednota. Cítíme, že jsme součástí existence, nedržíme se určitých podob v životě a neodmítáme žádné projevy života. Začínáme se rozšiřovat, expandovat. Stáváme se méně zahuštění. Cítíme se více v jednotě se životem, s existencí. Pokud na této cestě pokračujeme dál, pak jednota přijde jako přímý prožitek.

Je to krásný stav. Lidé, kteří hodně meditují tento prostor znají. Tento stav lze také nazvat otevřeným vědomím. Naše vědomí není směrováno. Rozprostírá se otevřeně, zahrnuje vše. Jsme uvolnění a probuzení.

Ve svém nitru máme také mysl a osobnost. Tato mysl má určité struktury, určité způsoby fungování. Zápas s naší myslí nevytvoří meditaci.

Osho řekl: „Nemůžete vstoupit do meditace z negativní mysli, nejdříve musíte transformovat negativní mysl v mysl pozitivní. A jedině z pozitivní mysli můžete přejít do stavu bez mysli (no-mind).“

Trvalo mi celkem dlouho, než jsem pochopil význam a důsledky této myšlenky. Byla to pro mě dosti výzva: přijmout, že nemohu jen tak opustit svou mysl a vstoupit do věčného štěstí. Znamenalo to pro mě zabývat se vrstvami mé osobnosti. Díky tomu, že jsem se mohl podívat Oshovy do očí ze vzdálenosti jednoho metru, vám mohu říct, že tento otevřený stav vědomí skutečně existuje. Tento stav bez mysli (no-mind) je velmi skutečný, přítomný, sálá mírem. Tyto oči v sobě obsahovaly celou existenci. Když se k tomuto stavu přiblížíte, začnete prožívat blaženost.

V tomto stavu my ale obvykle nejsme, někteří jej nikdy nezažili. Co to tedy pro nás prakticky znamená? Co pro to můžeme udělat?

To hlavní je velmi prosté. Jednota se může manifestovat, pokud nic není vyloučeno, nic není odmítáno. Je to takto jednoduché. Když cokoli odmítáme, vytváříme oddělenost a pak nebude žádná jednota. Ale nejsme jednoduší. Máme mysl vědomou a máme mysl nevědomou, která je veliká. Co se děje v ní, to nevíme. Mnoho lidí dokonce pohlíží na nevědomou mysli jako na problém, narušení, ohrožení nebo dokonce jako na nepřítele. Ale jakákoli snaha o ovládnutí nevědomé mysli vytváří jen větší oddělenost. Ale pokud jsme ochotní se dívat, pak můžeme vnímat: Odkud přichází určité napětí? Kde je část mého já, která má určité námitky, určité pocity? Kde je to „já,“ které to vnímá? Často si ani neuvědomujeme, že je tam oddělenost, protože se to děje mimo naši vědomou mysl. Ale my můžeme začít vnímat tato napětí, tyto pocity a použít je k tomu, abychom objevovali a integrovali to, co jsme odmítali předtím.

Tento proces jednoty rozpouští vnitřní rozkol, který jsme si vybudovali během mnoha let. A je to přesně tento vnitřní rozvrat, který udržuje negativní emoce a napětí. Když je toto vnitřní rozdělení rozpuštěno, negativní emoce se dál již neudrží. Mnoho z těchto negativních emocí je spojeno s určitou vnitřní autoritou. Mohou to být internalizované hlasy rodičů, může to být vnitřní dialog. Ať už se to objevuje v jakékoli podobě, představuje to určitou vnitřní autoritou. Můžeme ji nazvat vnitřním kritikem anebo superegem. Chováme se pak na základě určitého systému standardů, pravidel a podle nich posuzujeme sami sebe i ostatní. Jedna z možností je, pracovat s těmito pravidly a standardy. Ale můžeme se také zabývat přímo vnitřní autoritou a tak integrovat životní energii, která je svázána v těchto nevědomých strukturách pravidel. Můžeme pozvat tyto autority anebo lépe řečeno subautority, k integraci. A tak se člověk stává opět autorem svého vlastního života. Namísto toho, aby bojoval s pravidly anebo poslouchal standardy, stává se opět celistvým člověkem.

Pokud jsme tuto cestu prošli, můžeme se potkat ještě s další vrstvou. Někdy totiž máme pocit, že nám něco chybí. Necítíme se kompletní, celiství. Těmto oblastem, kde nám něco chybí, můžeme věnovat pozornost.

Můžeme rozpouštět oddělenost mezi námi a „já“ a autoritami a tím, co chybí. Rozpouštět oddělenost a vytvářet otevřené pole uvědomění.

Potkávat se s vnitřním rozdělením, reagovat na subjektivní reality, zvát to, co bylo vyloučeno a integrovat to znovu - to vše nám umožňuje jít vstříc jednotě. Prostoru, kde napětí, autority, nedostatky, se mohou integrovat s otevřeným vědomím. Prostor se tak stává méně hustý, více otevřený. Oddělenost se rozpouští. Zde se pak může manifestovat otevřené vědomí, po kterém tak toužíme. Může se zde manifestovat jednota.

V našem meditačním centru nabízíme prožitkovou skupinu: Prožitek jednoty

Související: